Pochybnosti, bez úzkosti.
Áves Rovíci,
nedávno jsem dostal suprovou otázku ideální na zamyšlení a prototip:
Pochybnosti většinou přichází, když chybí kompetentní osobní strategie, nebo strategická komunikace od sdružující organizace, školy, firmy, státu, či důvěra k nim.
Na pochybnost se dá nahlížet jako na "pojem", který může při nesprávném použití vést k prožitkům úzkosti či dokonce paralýzy. Ve skutečnosti však "stačí", pochybnost použít jako krátký informační signál.
Pochybnost jako signál
- signál, že dostupné informace, nebo kompetence aktuálně nestačí k úspěšné realizaci budoucnosti
Když zaznamená člověk tenhle signál, může si automaticky uvědomit, že to znamená příležitost vydat se na "známou" cestu, která vede k úspěšným výsledkům:
- analýza (shromáždění údajů),
- strategie (dlouhodobý plán činností),
- realizace (provádění jednotlivých kroků),
- vyhodnocení (pro optimalizace konání)
Pochybnost tak plní účel pozitivního signálu, který přináší klid toho, že člověk danou věc nepřehlédl.
Kdy může vzniknout úzkost nebo paralýza
Pokud na signál pochybnosti člověk nezareaguje kompetentním řešením situace, může začít prožitek pochybnosti nabývat na intenzitě. V takovém případě se však stává, že pochybnost se přetváří na strach z rozhodnutí či důsledků. Ten se někdy schovává za "myšlením".
Myslím si, že se pak stane to a to, a to by bylo blbý.
V tu chvíli je důležité zachovat chladnou hlavu a vzpomenout si na rčení Cogito ergo nescio!
Protože nejspíš nejde o racionální dialog přemýšlení, ale o strachem ovlivněné skouvání kalamitních multiversů 🙈
A proto tu mám pro vás #prototip
Doufám, že vás nikdy v životě nepřepadne strach z budoucnosti převlečený za pochybnosti a jestli jo, tak že vám tenhle 🌱 pomůže abyste to v pohodě zvládli na své cestě k věku svobody.
Provázej vás ROVI.